Tuřany

poč. 13. století – ves je součástí majetku olomouckého biskupství (v letech 1245-1281 při organizaci lenního zřízení byla značná část vsi proměněna v biskupská léna – ta se v průběhu řady následujících let stala součástí majetku řady držitelů)

25. září 1208 – nejstarší písemná zmínka o Tuřanech
13. století – doložen kostel Panny Marie (stál na starém hřbitově mezi dnešním kostelem a jezuitskou rezidencí), r. 1510 byl opraven a r. 1610 za přispění kardinála Františka z Dietrichštejna obnoven a rozšířen
1605 a 1606 – ves dvakrát vypálena Uhry
poč. 17. století – v obci se nachází 34 usedlostí
1642 – Tuřany vypáleny Švédy
1671 – ve vsi zřízena rezidence brněnských jezuitů (r. 1826 byla přeměněna na lihovar, ve 2. pol. 19. století přestavěna a výrazně rozšířena) – dnes zde (v Hanácké ulici) sídlí klášter Panny Marie v trní řádu augustiniánů kanovníků
1673 – potvrzeno fungování místní školy (existovala však již mnohem dříve)
1674 – po tomto roce na jedné pusté usedlosti postavena místní hospoda (mimoto zde byly tři domy – obec tvoří tři díly:
I. díl je samostatnou obcí v čele s rychtářem a konšely, v 18. století užívá pečeť se znamením dvou radlic a kosíře a nápisem Sigil des Dorf Duras (Pečeť vesnice Tuřan)
II. díl – tvoří také samostatnou obec, má vlastní pečeť s obrazem Panny Marie se žezlem a se štítkem s hroznem a kosířem, doplněnou nápisem „Sigill d. Gemein Tures zu S. Joseph“ (Pečeť obce Tuřan sv. Josefa)
III. – jezuitský díl je nejmenší, avšak stává se významným poutním místem.
Po r. 1848 jsou všechny díly spojeny v jedinou obec Tuřany.
1676 – téměř celá ves zničena požárem (velké škody napáchaly i další požáry v letech 1828-1853)
1690 – v Hanácké ulici je umístěno Mariánské sousoší
1693-1698 – severně od starého kostela postavena raně barokní kaple sv. Anny, sloužící jezuitské rezidenci
2. pol. 18. století – počátek vzniku domkářské zástavby
1804 – starý kostel zbořen a na takto získanou plochu rozšířen hřbitov (současně v letech 1804-1806 byla zvětšena kaple sv. Anny)
1824 – v místní škole otevřena i česká třída
1852 – založeny lihovar s drožďárnou a továrna na kávové výrobky
1918 – dochází k téměř úplnému propojení zástavby Tuřan (Revoluční ulice) a Brněnských Ivanovic (Tuřanská ulice)
2. pol. 19. století – vznikají souvislé řady malých přízemních dělnických domků
1874 – postavena nová škola pro Tuřany a Holásky
1888-1891 – upraveny fasády kostela a po bocích průčelí byly postaveny dvě vysoké věže (zvonice), spojené s kostelem arkádou a otevřenou sloupovou galerií – v souvislosti s tím byl zavěšen starý zvon z roku 1484
1901 – jižně od kostela postavena kaple Zjevení Panny Marie v trní
1919 – Tuřany připojeny k Brnu
1927 – postaven Husův sbor v Karkulínově ulici
50. a 60. léta 20. století – stavba rozsáhlého zemědělského areálu na východní straně vsi
70. – 80. léta 20. století – stavební rozvoj zastaven z důvodu rozšiřování tuřanského letiště mezi Tuřany, Slatinkou a Dvorskou
Počet obyvatel v roce 1771: 432
Počet obyvatel v roce 1791: 1 986

 

Zdroj: Encyklopedie dějin města Brna

 

Tuřany (německy Turas) jsou bývalá obec, dnes městská čtvrť a katastrální území o rozloze 961,37 ha, tvořící od 24. listopadu 1990 součást brněnské městské části Brno-Tuřany. Rozkládají se ve středu této městské části, zachovaly si vesnický charakter a svojí zástavbou jsou téměř úplně propojeny se zástavbou sousedních Brněnských Ivanovic, s nimiž v podstatě tvoří jeden velký urbanistický celek. Ve čtvrti se nachází i radnice městské části Brno-Tuřany. Dominantou čtvrti je kostel Zvěstování Panny Marie, nacházející se v historickém jádru Tuřan nedaleko radnice městské části. Na východě katastru Tuřan, severovýchodně od tuřanské původní zástavby se rozkládá areál mezinárodního letiště Brno-Tuřany. Severně od tuřanské zástavby i letiště prochází trasa dálnice D1. Na severu katastru Tuřan přímo na hranici s městskou částí Brno-Slatina vyrostly ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století nové továrny, jež jsou součástí průmyslové zóny Černovická terasa, jejíž jádro leží na území Slatiny. U Tuřanského náměstí pramení Tuřanský potok, který dále protéká sousedními Chrlicemi.

Historický přehled

Tuřany byly od počátku 13. století majetkem olomouckého biskupa. Od roku 1627 vlastnil část Tuřan klášter františkánek v Brně, od r. 1666 vznikl další samostatný statek, náležející brněnským jezuitům. Tuřany zůstaly rozděleny na tři části až do zrušení poddanství, poté se spojily v jednu obec. K Brnu byly připojeny 16. dubna 1919. Roku 1954bylo uvedeno do provozu tuřanské letiště. Současné katastrální hranice získaly Tuřany až při radikální druhé katastrální reformě Brna, provedené ve druhé polovině 60. let 20. století. Tehdy došlo k přesunu západní hranice Tuřan z linie vedoucí Ulicí 1. května a pak dále na sever, na linii vedoucí ulicemi Rolencova, Glocova, Zezulova a Měšťanská, čímž byla k Tuřanům připojena řada domů původně patřících jednak k Brněnským Ivanovicím, jednak k Brnu nedávno připojené obci Holásky. Dále Tuřany získaly rozsáhlou severovýchodní část původního katastru Brněnských Ivanovic a některé pozemky na jihu původního katastru Slatiny. Naopak pozemek s původně tuřanskou základní školou byl připojen k Brněnským Ivanovicím, a pozemky jihovýchodně od Slatinky a severně od Vlárské trati zase ke Slatině.

Osobnosti

  • Vincenc Šťastný (1885–1971), český klavírista, sběratel lidových písní, hudební skladatel a pedagog.
  • PhMr. Jaroslav Proch (1919-2009), československý prvoligový brankář (SK Židenice 1940/41), odchovanec SK Tuřany.
  • Oldřich Velen (1921-2013), moravský herec.

Správní vývoj

  • 1947-1949 – celý tehdejší katastr Tuřan byl spolu s celým tehdejším katastrem Brněnských Ivanovic součástí městského obvodu Brno IX. Tehdy slatinské pozemky náležely k městskému obvodu Brno VII.
  • 1949-1954 – celý tehdejší katastr Tuřan tvořil spolu s většinou tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic a jihovýchodní částí tehdejšího katastru Komárova městský obvod Brno XIII. Tehdy slatinské pozemky náležely k městskému obvodu Brno X.
  • 1954-1971 – celý tehdejší katastr Tuřan tvořil s většinou území tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic a jihovýchodní částí tehdejšího katastru Komárova městský obvod Brno X, jehož jméno bylo roku 1957 změněno na Brno X-Tuřany a roku 1960 přejmenován na Tuřany. Tehdy slatinské pozemky náležely k městskému obvodu Brno XI, přejmenovaného roku 1957 na Brno XI-Slatina a roku 1960 na Slatina. 1. července 1960 se součástí tohoto obvodu stal téměř celý tehdejší katastr tehdy připojené obce Holásky, a 1970 i celý katastr tehdy připojené obce Dvorska. V tomto období zároveň získaly Tuřany svoje současné katastrální hranice.
  • 1971-1975 – celý katastr Tuřan již ve svých současných hranicích byl součástí městského obvodu Brno X-Tuřany, který již měl hranice shodné s hranicemi moderní městské části Brno-Tuřany.
  • 1975-1990 – celý katastr Tuřan byl součástí městského obvodu Brno IV.
  • od roku 1990 tvoří celý katastr Tuřan jednu ze 4 částí moderní samosprávné městské části Brno-Tuřany.

Pamětihodnosti

Kostel Zvěstování Panny Marie – barokní poutní kostel z počátku 19. století

  • barokní sousoší Panny Marie se sv. Ignácem z Loyoly a se sv. Františkem Xaverským
  • Husův sbor – chrám z let 1927–1928
  • Orlovna – secesní budova z počátku 20. století

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Tuřany (část Brna) [online]. c2015 [citováno 1. 04. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tu%C5%99any_(%C4%8D%C3%A1st_Brna)&oldid=13003246>